Aljašský malamut
Země původu : USA
Doba vzniku : Starověk
Původní využití : Saňový pes, lovec
Využití dnes : Společník, saňový pes, společník pro sporty
Průměrná délka života : 12 let
Hmotnost : Pes 39 – 40 kg Fena 29 – 30 kg
Výška : Pes 63,5 cm Fena 58,4 cm
Historie
Aljašský malamut patří mezi severské psy, kteří se podle použití dělí na tři základní skupiny – saňové psy, severské lovecké psy a psy pastevecké a ovčácké. Aljašský malamut je jedním z nejznámějších saňových psů. Jeho původním domovem je severozápadní Aljaška, kde byl chován tamními původními obyvateli Mahlemuty, kteří tyto psy využívali k lovu a k tahání nákladů. Do saní byli zapřaháni psi ve dvou za sebou, přičemž vůdčí pes běžel sám v čele spřežení. Mahlemuti se, na rozdíl od jiných eskymáckých osadníků, starali o své psy dobře, protože věděli, že bez by nemohli přežít. Psi, kteří byli využíváni k chovu museli splňovat velmi přísné podmínky, a tak se mohlo vyvinout plemeno s charakteristickými rysy vzhledu i povahy. Konec 19. století a s ním příchod bílých osadníků a nástup zlaté horečky na Aljašce znamenal pro toto plemeno počátek zániku. Zlatokopové totiž našli velkou zálibu v závodech psích spřežení, a místní psi byli pro tuto zábavu příliš pomalí. K závodům byl více využíván rychlejší sibiřský husky a začalo také křížení různých plemen saňových psů. Zájem o aljašského malamuta upadl. Příznivci tohoto plemene jej však nenechali zaniknout úplně, ve 30. letech 20. století vyhledali původní psy a začali s čistokrevným chovem. Dnes je v Kanadě i USA aljašský malamut velmi oblíbeným rodinným společníkem, a oblibu si získal i v mnoha dalších zemích.
Typy
Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.
Všeobecný vzhled
Aljašský malamut je velký, silný a mohutně stavěný pes. Hlava je široká a hluboká, elegantního vzhledu. Oči jsou posazené šikmo, jsou středně velké, mandlového tvaru a mají hnědou barvu. Nos, okraje pysků a okraje očních víček jsou vždy černé, pouze u červených psů jsou hnědé. Přípustné je také světlejší žíhání čenichu. Uši jsou středně velké a mají trojúhelníkový tvar s mírně zaoblenými špičkami. Pokud jsou vztyčené, ukazují mírně vpřed, při práci bývají někdy složeny k lebce. Tělo je kompaktní, ne příliš krátké, s dobře vyvinutým hrudníkem, rovným, k zádi mírně klesajícím hřbetem a pevnými, dobře osvalenými bedry. Ocas je nasazen v linii páteře, je dobře osrstěn a je nesen nad hřbetem, ne však zatočený.
Srst a barva srsti
Srst se skládá ze silné krycí srsti, která nesmí být dlouhá ani měkká a husté, mastné a vlnité podsady. Na bocích je srst krátká až středně krátká, delší je na krku, plecích, zadní straně zádi a na zadní straně stehen a ocasu. V období letních měsíců je srst obvykle kratší a méně hustá. Aljašský malamut se vyskytuje v různých odstínech šedé, od světle šedé, přes střední šedou až po černou, v barvě sobolí a jejích odstínech až po červenou. Na okrajových částech těla jsou přípustné barevné kombinace. Na spodní straně těla, částech končetin, tlapách a obličeji převažuje barva bílá. Na přední straně hlavy je lysina, přípustný je límec nebo skvrny na šíji.
Povaha
Aljašský malamut je společenský, laskavý a přátelský pes. Je také velmi hravý, i když v dospělosti se chová důstojně. Dokáže být také poměrně tvrdohlavý.
Společenská charakteristika
Svému pánovi i rodině je bezmezně oddaný, není to pes jednoho pána. Je přátelský a vyhledává častý kontakt s lidmi. Přátelsky se většinou chová i k cizím lidem. Od mládí je vhodné jej navykat na společnost jiných zvířat a dalších psů. Ve vztahu k cizím psům však někdy mohou nastat potíže, protože dominantní pes může rád vyvolávat rvačky.
Vztah k dětem
Pro svou přátelskou povahu je malamut ideálním společníkem dětí. K jejich divočejším hrám bývá trpělivý a tolerantní. Je však potřeba si uvědomit, že je to velký, silný pes, a malé děti by s ním neměly zůstávat samy.
Výchova
U tohoto psa je důležitá včasná a důsledná výchova. Obzvlášť důležité je včas určit ve „smečce“ hierarchii, pes musí pochopit, že pánem jste vy. Výcvik vyžaduje zkušeného chovatele, který dokáže odhadnout povahu psa a zvolit podle ní nejlepší výcvikovou metodu. Aljašský malamut není vhodný pro náročnější služební výcvik, měl by však zvládnout základní výcvik poslušnosti. Výcvik pro práci v zápřahu zvládnutí základních prvků poslušnosti vyžaduje, ale je vhodné jej se psem začít až ve věku okolo 12-ti měsíců, kdy je dokončen fyzický vývoj.
Držení
Aljašský malamut je pes velmi společenský, ale má rád svobodu a rád pobývá na čerstvém vzduchu. Je pro něj vhodné celoroční ubytování venku, potřebuje však častý kontakt s lidmi. Ideální je umožnit mu volný přístup do domu při ubytování venku. Kotec nemusí být zateplený, ale musí psa dobře ochránit před větrem a deštěm. Tento pes je velmi rád, pokud je chován ve smečce s dalšími psy. Za určitých podmínek lze psa ubytovat i v bytě. Zde vyhledává v teplém počasí chladná místa, pokud je však chladno, nepohrdne ani měkkými polštáři. Mějte na paměti, že v domě, kde je tento pes ubytován, by nemělo být horko, protože malamut nesnáší suchý vzduch. Nikdy také nenechávejte psa v uzamčené místnosti bez možnosti výběhu, pokud je horké počasí.
Pracovní využití
Toto plemeno má pouze sportovní využití. Nejpřirozenější je pro něj práce v zápřahu. Protože spíše než rychlostí vyniká vytrvalostí, jsou pro něj vhodné především závody na dlouhé tratě.
Pohyb
Aljašský malamut potřebuje velmi mnoho pohybu, nejlépe v přirozeném prostředí. Majitel tohoto psa musí být sportovně založený a fyzicky zdatný. Je výborným společníkem při jízdě na kole nebo při joggingu a rád plave.
Péče
Srst aljašského malamuta je potřeba pravidelně důkladně pročesávat. Mimo období línání postačí důkladné vykartáčování jedenkrát do týdne, v období línání je však nutné denně. Při běžném ušpinění, např. blátem, není potřeba psa koupat, postačí vykartáčování. V případě potřeby psa vykoupejte a použijte kvalitní šampon pro psy podle druhu srsti. Srst se nestříhá ani netrimuje, pouze stříháním odstraňujte přerostlé chlupy mezi polštářky na tlapkách. Samozřejmostí je udržovat drápky ve správné délce, pravidelně kontrolovat stav tlapek, čistotu uší a zdraví zubů. Na světlé srsti v okolí očí se můžou vytvářet tmavé stopy po slzách, věnujte proto pozornost také očím. Pokud se již stopy vytvoří, lze je odstranit speciálními přípravky. Na péči o tělo navykejte psa již od mládí, vyplatí se to později nejen na výstavách, ale i při návštěvě veterinárního lékaře.
Využití ke hlídání
Pro roli hlídače se toto plemeno příliš nehodí. Není přirozeně ostrý, vůči lidem je absolutně neagresivní a málo štěká.
Vhodné sporty
Mushing, canicross, skijöring, bikejöring, pulka, weight pooling
Nejčastější onemocnění
Dysplazie kyčelního kloubu, chondrodysplazie, progresivní atrofie sítnice, torze žaludku
Zvláštnosti plemene
Mnoho lidí si plete aljašského malamuta se sibiřským husky. Aljašský malamut je větší a těžší, sibiřského husky lze také rozpoznat podle modrých očí. Aljašský malamut je vhodný k tahání těžkých saní, zatímco rychlejší sibiřský husky se hodí pro náklady lehké.
Příprava na výstavu
Aby pes na výstavě uspěl, musí do výstavního kruhu vstoupit ve vrcholné kondici, s výborným chováním a čistou, upravenou srstí. Výstavního psa naučte již v ranném věku stát ve výstavním postoji, chůzi na vodítku u levé nohy bez tahání a také jej navykněte na doteky cizí osoby, protože rozhodčí posuzuje psa nejen pohledem, ale také pohmatem, kontroluje zuby a psům varlata. Několik dní před výstavou můžete psa vykoupat. Prvním krokem bude důkladné rozčesání srsti, potom psa namočte a naneste šampon. Pro aljašského malamuta je možné použít šampon pro bílé psy, který tmavé chlupy neodbarví, ale bílým dodá lesku. Šampon nenanášejte na srst koncentrovaný, nejprve jej rozmíchejte s vodou. Koupání je dobrá příležitost ke kontrole kůže psa. Po důkladném smytí šamponu naneste na srst balzám, a nechte jej několik minut působit, poté opět důkladně opláchněte. Psa vytřete a sušte fénem za současného pročesávání srsti ve směru růstu. Pokud je teplé počasí, můžete jít s mokrým psem na procházku do míst, kde se nemůže ušpinit. Před vstupem do výstavního kruhu můžete psa ještě upravit suchým šamponem, pokud je na nějakém místě srst znečištěna a je dobré jej přečesat.
Výživa štěněte
Když si štěně odebíráte od chovatele, informujte se o tom, čím bylo dosud krmeno, a tuto stravu nějaký čas neobměňujte. Změna v krmivu by měla být vždy postupná. Vyberte kvalitní kompletní suché krmivo určené štěňatům velkých plemen, které obsahuje všechny živiny důležité pro správný vývoj kostry a svalstva. Protože jsou všechny prvky obsaženy ve správném poměru, nepřidávejte již k tomuto krmivu žádné vitamínové ani minerální doplňky, abyste nenarušili jejich rovnováhu.
Výživa dospělého psa
Strava by měla být vybrána podle aktivit a živinových potřeb konkrétního psa. Strava aktivně pracujícího malamuta by měla být bohatá na tuky (20%) a proteiny (30%). Psům, pracujícím v zápřahu hrozí odvodnění organismu, proto je potřeba jim zajistit stálý přístup k čisté, čerstvé vodě. Krmivo může být také podáváno přelité vodou.
Výživa starého psa
Starší pes, který již není tolik pohybově aktivní a není již pro práci v zápřahu využíván má již nižší energetické nároky. Je proto potřeba postupně přejít na krmivo s nižším obsahem tuků a proteinů, s vyšším obsahem minerálních látek. Na trhu je dostatek krmiv určených psím seniorům, jejichž složení odpovídá potřebám psa ve starším věku.
Dovětek pro budoucí majitele
Předpokladem pro pořízení aljašského malamuta by měl být dostatek času, fyzická zdatnost a sportovní duch budoucího majitele. Zvažte také pečlivě vaše možnosti ubytování psa a nepořizujte si jej jen proto, že se vám líbí.